This part of our workshop focuses on the episemology of international relations. While mentioning less frequent methodologies such as discourse analysis or grounded theory,
our main focus lies in the famous and widely used qualitative methodologies of IR research – single and comparative case study. We describe these methodologies, mention
their ontological and epistemological foundations and illustrate on concrete applications.
The use of theory is an integral part of dissertation-writing, elevating what otherwise would be a voluminous „essay“ to a work of science.
Perfected over the centuries following the scientific revolution, theory has become an indispensable tool for not only examining the world and uncovering
its law-like truths and regularities, but, in doing so, also enabling the observers to move beyond their inherent (and often unrecognised and unacknowledged)
prejudice, the limitations of human mind and senses (both being rife with imperfections and evolutionary biases), and the pre-established (and prevailing)
dominant truths and dogmas of the day. The application and use of theory, however, is far from straightforward. Invoking the metaphor of a „tool“, one must be careful
to select a proper theory for a given task. The sensitivities and intuitions necessary for the pairing of „tools“ and „tasks“ are only developed by careful
examinations of the problems (i.e. research questions) at hand, together with the building-up of an effective and well-stocked theoretical „toolkit“.
In addition, great deal of attention needs to be paid to many of the analytical problems and categories that are to be found in scientific research of the „social“,
such as the dilemma of explaining vs. understanding; the „levels of analysis“ problem; issues of the voluntarism of agency and structural determinism; the nature of
causality and numerous others.
Praktické rady, jak v textovém editoru nastavit formátování, styly, stránkování, okraje, jak vytvořit obsah práce nebo jak vytvořit poznámky pod čarou a mnoho dalšího.
Správci bibliografií / citační manažery jsou nadstavbové nástroje pro práci s informačními zdroji a jejich citacemi.
Účel správců bibliografií
Systematická evidence informačních zdrojů, které využíváte v průběhu vaší práce.
Export citací informačních zdrojů dle požadavků citační normy.
Proč je používat
Získáváte přehlednou databázi informačních zdrojů, které jste využili nebo dále využijete např. při psaní diplomové práce.
Citace uložených záznamů můžete jednoduše exportovat ve formátu v souladu s citačními normami (zejména ISO 690-2).
Databáze (EBSCO , JSTOR ) nabízejí záznamy obsažených dokumentů ve formátu přímo určeném pro uložení ve správcích bibliografií.
Citaci lze vytvořit i přímo z metadat PDF souboru/článku.
Jací správci bibliografií existují
Např. ProCite, RefWorks, EndNote, z volně dostupných např. Zotero (plugin do prohlížeče Mozilla Firefox, od verze 3 (v současné době v beta verzi 3.0b2.1 [listopad 2011]) také standalone pro Win, MacOSX a Linux.
Proč vůbec citovat
V rámci seriózně pojaté vědecké/vysokoškolské práce se stává citování použitých informačních zdrojů povinností (tzv. citační etika).
Neocitované části nebo celá práce může být právem považována za plagiát.
Zásady pro psaní závěrečné práce na MUP se řídí Rozhodnutím rektora č. 4/2012 – Závaznou metodikou pro psaní kvalifikačních prací na MUP.
Jaké jsou konkrétní požadavky na formální úpravu kvalifikačníí práce na MUP?
Jakými způsoby správně citovat a odkazovat na použité prameny v textu?
Pro psaní závěrečné práce je také nutné si zmapovat jaká existuje klíčová literatura a jak se k ní dostanu. Nejpohodlnější je cesta od stolu se svým PC. Jaké jsou předplacené odborné e-zdroje na MUP a jak si mohu vypracovat rešerši?
Každý autor má zákonná práva a povinnosti, které vyplývají z autorského zákona.
Autor odborné práce musí prokázat tvůrčí podíl, práci s literaturou, zákonné využití všech použitých materiálů.
Závěrečná vysokoškolská kvalifikační práce je tzv. školní dílo.
Jaká má další specifika a co je potřeba znát aby nebyl autor obviněn z plagiátorství?
Součástí psaní závěrečné práce, je nastudování mnoha pramenů. Metody rychlého čtení jsou efektivním nástrojem ppro studium a navíc bez ztráty pochopení textu.
Jaké jsou konkrétní metody rychlého čtení? Jak tuto techniku procvičovat?
Jaké jsou hlavní zásady pro psaní odborné práce, jaké jsou cíle bakalářské/diplomové práce a jaké znalosti a dovednosti musí student při psaní prokázat?
Prezentace shrnuje charakteristiky pro odborný text a jeho strukturu, praktické rady, jak vůbec začít psát, pracovat s jazykem, literaturou.